Názor: Norsko je faktickým průkopníkem elektromobility, příklad si z něho ale neberme

Norsko je země elektromobilům zaslíbená. Nikde jinde jich v přepočtu na osobu nenajdete tolik, jako v tomto skandinávském státě. Může za to přehnaná státní podpora vybízející k jejich pořízení a nespočet dalších výhod. Jak ale nedávné problémy ukazují, Norsko není onou zemí, ze které bychom si měli brát příklad.


Uzavřeno mezi sedmi horami, město Bergen vždy představovalo vyhledávané útočiště Norů, kteří toužili po odpočinku od každodenního shonu. Jednou z kaněk, jinak malebné scenérie Bergenu, je nicméně nepříjemná smogová situace. Častý inverzní charakter počasí se chová jako víčko a veškeré emise drží pěkně při zemi.

Mezi místními zdroji emisí figurují především vozy se spalovacími motory, ale ve velké míře i samotné domácnosti topící dřevem a uhlím. Konvenční automobily proto nyní nahrazují státem podporované elektrické a zastaralé kotle zase nedávno město zakázalo používat úplně. Výsledek? Nejlepší dlouhodobá kvalita ovzduší za posledních 15 let.

Čtěte také: 6 VĚCÍ, KTERÉ SE NA POLI MOBILIT MUSÍ DO ROKU 2030 ZÁKONITĚ STÁT

Podobných míst bychom za současné konstelace našli v Norsku ještě několik. Pro zdůraznění faktických informací je ale Bergen nejlepším příkladem. Tohle město s takřka třemi sty tisíci obyvateli je totiž Mekkou elektrických aut.

Otázkou zůstává, co si ze situace v Norsku, a především pak z Bergenu, mohou ostatní státy vzít za příklad. Je to mohutná podpora vládních institucí? Mnohá další zvýhodnění elektromobilistů? Nebo by snad stačilo přivřít oči a vzít si jen ponaučení, že s naší ekologickou stopou skutečně můžeme něco udělat?

Podíváme-li se na problém z jiné perspektivy, nelze se vyvarovat protichůdných otázek. Je tento stav doopravdy udržitelný? Nadešel pravý čas na takto rozsáhlou technologickou revoluci? Jaký problém vyřešíme pouhými lokálními opatřeními?

Norsko jako první země na světě vymění všechna svá letadla za elektrická

V Norsku tvoří až dvě třetiny nově prodaných vozů elektromobily. Proč? Jsou snad Norové uvědomělejší než zbytek světa? Důvodem jsou ohromné státní pobídky k pořízení elektrifikovaného vozu a naopak velmi vysoké daňové zátěže automobilů se spalovacími motory.

Například v Bergenu elektromobilisté získávají, nebo alespoň donedávna získávali, další výhody. Jako třeba nabíjení u veřejných dobíjecích stanic zdarma, přednostní parkovací místa v centru a za zvýhodněnou taxu nebo možnost využívat jízdní pruhy výhradně určené pro MHD.

Z této skandinávské země se prakticky z nenadání stala světová elektromobilová velmoc. Alespoň v prodejích těchto aut v přepočtu na hlavu. Jenomže situace není až tak růžová, jak se na první pohled může zdát. Zajímavé je, že negativní dopady onoho mohutného rozmachu zůstávají mnohdy upozaděny.

Zlaté české pravidlo říká: dvakrát měř a jednou řež. Zdá se totiž, že norská vláda aplikovala něco, co sama nedokázala s prozíravostí prohlédnout. Totiž onen původní úmysl nechat elektromobilům volnou cestu jako MHD, už dávno vzal za své. Autobusy se zjednodušeně dostávaly do kolon, nabíraly velká zpoždění a pruhy tak ztrácely svůj smysl.

Další problém se ukázal nedostatek nabíjecích míst. Elektromobily mnohonásobně převyšují počet dobíjecích stanic, přičemž mnoho z nich ani nedisponuje možností rychlého nabíjení. Situace dokonce došla tak daleko, že některá města prosila své občany, aby si nové elektromobily nekupovali. Hezky tento problém, leč trochu dystopicky, ukazuje propagační video norské automobilové asociace. Viz níže.

V neposlední řadě země přišla o velký obnos peněz. Zmíněnými výhodami elektromobilů, které byly osvobozeny od daně, leckdy nemusely platit poplatky za využití silnic, parkování, došlo k velkým finančním ztrátám. Pravdou je, že Norsko patří mezi nejbohatší země na světě, a tak si to může dovolit. Ale co ostatní státy, které si z toho mají brát příklad?

Navíc ani Norsko tento stav snad nemůže vydržet věčně. Však už také byla zavedena daň na elektromobily o hmotnosti nad dvě tuny. Říká se jí „daň za Teslu.“ Pořídí-li si tamní obyvatel Teslu Model X, její majitel zaplatí v přepočtu kolem 200 tisíc Kč na dani. Stále nicméně pořízení elektromobilu vyjde levněji než koupě konvenčního vozu.

Nepřehlédněte: PAŘÍŽ: AUTOSALONY JSOU PŘEŽITEK, AUTOMOBILKY RADĚJI INVESTUJÍ JINAM

Co z výše uvedeného vyvodit? Zejména se jako vhodnější ukazuje soustředit se na nalezení přirozenějšího způsobu podpory elektromobilismu. Sami Norové si již uvědomují, jak drasticky a násilně zasáhli do tohoto vývoje a nároky pomalu snižují. Jinými slovy opět začínají malinko znevýhodňovat nákup elektromobilů.

Jenomže podobně drasticky už začaly smýšlet i jiné země, kterým šlo Norsko příkladem. Třeba Dánsko chce do roku 2030 úplně zakázat prodeje automobilů se spalovacími motory. Přitom v současnosti nově registrované vozy s elektrickým pohonem dosahují pouhých 2 procent všech registrací. Další slepé řešení?

Všichni chceme dýchat lepší vzduch. Je ale zbytečné vyhazovat desítky miliard daňových poplatníků na něco, co těmi miliardami stejně neurychlíme. Zkrátka vědu v tomto ohledu nepředskočíme. A proto možná v tomto ohledu dobře, že jsme tolik konzervativním národem.

Jak pokračuje budování evropské sítě rychlonabíječek Ionity? Už stojí prvních 10 stanic